Select Page

Žluté nebo zelené město?

Žluté nebo zelené město?

Všichni jsme to letos znovu zažili: vše žluté od aut po parapety domů i chodníky. Kašlání, kýchání, smrkání. Řepka zažlutila téměř vše. Alergen je to tak silný, že mají problém nejen lidé, ale i zvířata. A musí se vysazovat? Obce a města v České republice jsou vlastníky velkých výměr orné půdy na svém katastru, takže mohou velmi jednoduše ve smlouvách regulovat tuto výsadbu. V posledním roce minulého volebního období tj. rok 2014 rada města vypověděla smlouvy o nájmu zemědělské půdy právě proto, aby zamezila pěstování alergenních a technických plodin na katastru našeho města. Když výpověď skončila, tak nová rada města v dubnu 2016 realizovala výběrové řízení na pronájem zemědělské půdy. Dával jsem vedení města písemně námět, aby součástí podmínek výběrového řízení byla podmínka zákazu pěstování technických plodin (řepka apod.) pod nějakou výraznou sankcí. Navrhoval jsem to zejména z těchto důvodů:

  • Je už obecně známo, že pěstování řepky extrémním způsobem zatěžuje půdu velmi to škodí zvěři a je až třetinový úhyn (řepka je např. pro srnky nestravitelná, sice ji sní, ale umírají ve velkých bolestech).
  • Půda není využívána pro pěstování plodin zabezpečujících obživu obyvatel.
  • Výroba metylesteru z řepky, který se přimíchává do pohonných hmot, je už i Evropskou unií považována za velmi neekologickou a budou muset nastoupit paliva tzv. druhé či třetí generace.

Všechny výše uvedené skutečnosti jsou obecně známé a publikované v tisku.

Jsem dodnes přesvědčen, že by to byl dobrý a jednoduchý krok; udělat něco pro zdraví občanů nejen našeho města. A třeba by se toho chytly i okolní obce. Myslel jsem si, že je logické mít kvalitní půdu, nezatěžovat ji pěstováním technických plodin, které extrémně zatěžují životní prostředí. Že je správné předat půdu v dobré kondici dalším generacím. Ale mýlil jsem se. Zájmem je zřejmě podporovat velké podniky pěstující řepku na výrobu metylesteru. Takovému totiž byla bez výše uvedených podmínek pronajata. Mohou si tak na městských pozemcích sadit co chtějí a zatěžovat tak naši vlastní půdu. Pěstování řepky není zemědělství, je to průmysl.

Obecně se dá říci, že velké zemědělské firmy se k půdě chovají tak, aby ji maximálně finančně vytěžily a ne aby ji předaly v pořádku dalším generacím. Následným problémem se také ukázalo, že spousta firem hospodařících na orné půdě neorá a tím pádem nevymrznou různí škůdci, což má za následek, že se musí použít násobné množství insekticidů, aby se škůdci vyhubili. A tyto chemické postřiky velmi zatěžují půdu a životní prostředí. Odpověď od vedení města z dubna 2016, že mnou navržené podmínky k ochraně půdy nelze aplikovat, protože vše ohledně výsadby reguluje Státní zemědělský intervenční fond, je poměrně trapná. Město je vlastník půdy a je na něm, jestli si v podmínkách pronájmu půdy zakáže pěstování technických plodin a nařídí každoroční orbu půdy. Žádný fond to za něj neudělá. A abych neteoretizoval, tak jsme to vyzkoušeli s naší vlastní půdou v našem soukromém vlastnictví (cca 20 ha půdy) a měli jsme mnoho zájemců, kterým tato podmínka nevadila. A půdu jsme jednomu z nich pronajali. Takže to jde, jen chtít.

Nevím jak Vy, ale já bych chtěl radši, aby naše město bylo „zelené“ a ne „žluté“. Slušně prosím vedení našeho města, jako jeho občan, aby jednoduchou smluvní úpravou pachtovních smluv zabezpečilo, že se na naší půdě nebudou sázet technické plodiny a půda se obdělávala v souladu s tradicí tj. každoročně se orala. Není to sice v zájmu velkých zemědělských firem, ale je to v zájmu nás, obyvatel.

Ing. Jiří Kadrnka,
zastupitel města Hustopeče za ODS

 

Vyhnala řepka z polí ostatní plodiny?

Často diskutovaná řepka má celkem silný kůlový kořen, který dokáže vytáhnout živiny i vláhu z větších hloubek. To hodně rostlin nezvládne a při současném měnícím se klimatu obstojí pouze za podmínky vybudování nákladného závlahového systému. Lépe než řepka je na tom jen vojtěška, která ovšem z naší republiky mizí spolu se skotem. „Pěstovalo se hodně obilí, například ječmen pro prasata, nicméně ta už v ČR téměř nemáme, odhaduji maximálně 20% původní produkce. Na téměř polovinu klesl stav skotu, pro který byla určena vojtěška, zmizely cukrovary zpracovávající řepu. Brambory se nevyplatí pěstovat už ani na Vysočině. Dováží se totiž levnější (zřejmě dotované) ze zahraničí,“ popsal aktuální problémy českého trhu ředitel společnosti Zemos Zdeněk Horák.

Zemědělcům je často vyčítáno, že řepku mají kvůli výdělku. Jenže žádné podnikání nemůže být donekonečna ztrátové. „Řepku řada zemědělců pěstuje proto, že ji od nich někdo vykoupí (na rozdíl od ječmene, máku nebo cukrovky),“ doplnil Horák. Tyto peníze potom můžou investovat i do mínusových sektorů, jakými jsou například chov dojného skotu nebo pěstování jiných rostlin.

Řepce jsou přičítány žluté okenní parapety a chodníky, alergické reakce na pyl i vyčerpání půdy. Letos ale odborníci poukazovali na periodu, kdy hojně kvetly borovice a smrky. Naopak pyl z řepky je silný a lepkavý a příliš nelétá. Vadí spíš jeho těžká vůně. „Řepka má svoje negativa, určitě ale záleží i na práci s půdou. Důležité jsou osevní postupy se střídáním plodin. I stálým opakováním obilovin dochází k jednostrannému vyčerpávání půdy a přemnožení škůdců. Naopak řepka díky svému mohutnému vzrůstu a velkým kořenům dodává do půdy potřebnou organickou hmotu v podobě posklizňových zbytků,“ obhajoval částečně řepku hlavní agronom společnosti Zemos Martin Brabec.

Zemos obdělává v hustopečském katastru přibližně 600 hektarů pozemků, řepka z nich zaujímá v letošním roce 50 hektarů. Společnost si pronajímá i 75 hektarů pozemků od města Hustopeče. „Plodiny na této půdě měníme podle osevního postupu, letos jsme na celkové pronajaté ploše od města Hustopeče vyseli řepku na jeden hektar,“ upřesnil Brabec.

Bořivoj Švásta
místostarosta města

 

Otevřený dopis místostarostovi města ve věci článku Agrofertu ze dne 10. 6. 2018

Vážený pane místostarosto,
ahoj Boříku,
srdečně Tě zdravím.

Dovol, abych se vyjádřil k Tvému textu na můj příspěvek do posledního čísla Hustopečských listů (červen 2018) k tématu pěstování řepky v Hustopečích viz. můj text s názvem „Žluté nebo zelené město ?“ . Na oba texty níže přikládám odkaz.

Nechat si napsal odpověď PR oddělení Agrofertu (které zašle Zemos) a jen se pod něj podepsat a vydávat to za svůj názor, mně přijde pro úřad, který zastáváš velmi nedůstojné. Nebojím se říci trapné. Bohužel to opět ukazuje, že jsi se ocitl ve funkci, která Tě lidsky přesahuje. Bohužel nejsi ve vedení našeho města sám.

S přáním hezkého dne

Jiří Kadrnka
zastupitel za ODS